Po vzoru vanliferů ať už z Čech nebo ze světa a lásky k volnosti a přírodě, jsme vzali dodávku a jeli na náš první trip po Čechách. Jezdíme s Ford Transit 100 T300 (Mazlík). Parádní povoz a je prostorný. Ale značka a velikost nehrajou roli.

Za tento článek děkujeme Davidovi, který se s námi podělil o první vanlife zkušenost na cestě po České republice.

Další cesty Mazlíka můžete sledovat na Instagramu @svetem_s_mazlikem

Základ je nikdy nepodcenit spaní

Jelikož to bylo naše poprvé nevěděli jsme, co si vzít s sebou, kde spát a co očekávat. Ale byli jsme plní nadšení a očekávání.  V autě jsme měli vestavbu postele, na které jsme prví noc nemohli ani usnout, jelikož jsme na dřevěné desce měli jen karimatku a slabé matrace ze zahradních lehátek, tudíž to bylo celkem tvrdé. Takže jsme druhý den pohledali na internetu a jelikož jsme zrovna měli cestu přes Olomouc, tak jsme zajeli do Jysku, kde jsme koupili suprovou vrchní matraci, aby to spaní bylo pohodlnější. A věřte, že to bylo hodně znát, od té doby se nám spí o mnoho líp.  Takže základ je nikdy nepodcenit spaní, i kdyby jste měli vyndat matrace doma z postele a narvat je do vašeho „Bydlíka“, jak tomu my říkáme.  

Cesta po republice

Abychom se dostali k naší cestě, která měla celkem okolo 1400 km a 27 okresů, tak jsme vyrazili po obvodu celé republiky a vybírali ta nejlepší místa jako např. nádrže, jezera a památky.

Často jsme se řídili aplikací na freecamping (park4night), ale spíš tak, že nám pomohla vybrat oblast a konkrétní spoty jsme většinou hledali sami a zajeli tam, kde se nám líbilo.  Když jsme dorazili na první zastávku naší dovolené, tak jsme bloudili a hledali, kam to píchnout. Lavička a plácek na přehradě byl přímo super místo, kousek k vodě, koupání čisté, tak proč ne.  

První kempování a policie

Omyl. Za chvíli, po tom co jsme s radostí a nadšením vybalili všechny naše krámy z auta (byli jsme ve 3 dodávkách, tak si to asi umíte představit všechno potřebné krát 3) přijela městská policie s tím, že stojíme na pozemku města a jestli by bylo možné do večera se sbalit a odjet, že kempování zde není dovoleno, že musíme přejet na druhou stranu rybníka. Samozřejmě jsme se sbalili a ihned odjeli. Ale na naší obranu, nikde poblíž nebyla žádná cedule se zákazem vjezdu nebo kempování.

Pak už problémy nebyli. Koneckonců jsme lidi a vždy se dá slušně domluvit s každým. Pokud nejezdíte do zákazu a neparkujete někomu na zahradě bez jeho vědomí tak je to v pohodě.